Každý zná namožené svaly a únavu, když to s tréninkem trochu přehnal nebo si zasportoval po delší přestávce. Je to vlastně i příjemné. Sice nás bolí každý pohyb, ale to po pár dnech přejde a my víme, že jsme se nejspíše pohybovali účinně a naše svaly přirozeně reagují.
To však nemusí platit vždy. Záleží totiž na tom, jakou bolest pociťujeme. Je-li mírná a zase tolik nevadí, nepříjemné pocity při dalším cvičení postupně odezní a my se cítíme lépe než dříve. Pokud však bolest neustupuje, je ostrá a bodavá, pociťují ji i naše klouby a páteř, není to tak úplně v pořádku. Když svůj stav budeme ignorovat, můžeme si přivodit chronické potíže a omezení v dalším sportování.
JAKÁ ZRANĚNÍ SI NEJČASTĚJI PŘIVODÍME?
Vždy záleží na tom, jestli běháme, cvičíme jógu, hrajeme fotbal nebo volejbal či skákáme na trampolíně.
Nejčastěji nás při sportu potká:
· poranění kolene
· poranění kloubů a natažení svalů
· vyvrtnutý kotník a zlomeniny
· tenisový loket
· poranění hlavy – otřes mozku
· bolest bederní páteře
Výčet poranění by mohl pokračovat a lékaři se s nimi setkávají v ordinacích neustále. Celkově jsou méně opatrnější muži, kteří více přeceňují své síly, ovšem ženy zase častěji mívají trvalé následky. Také senioři často neodhadnou svoje možnosti a u svých dětí někdy zapomínáme na správnou výbavu.
ABY SPORT BYL BEZ NÁSLEDKŮ
Sportování má být především radostí a pohyb má naše tělo posilovat, nikoliv jej poškodit. Proto nezapomínáme na helmy, chrániče, kvalitní boty, rukavice a ostatní ochranné pomůcky, nutné pro naše bezpečí při sportu.
Zátěž je třeba postupně zvyšovat, zbytečně neriskovat a máme-li nějaké zdravotní potíže, raději se předemporadíme s lékařem. Ani v poslední době tak populární a vlastně přirozený běh není vhodný pro každého, neboť velmi zatěžuje klouby. Proto při artróze raději volíme plavání nebo cyklistiku.