Povinná maturita z matematiky by měla být zavedena už v roce 2021 a bude se to týkat 50 středoškolských oborů. Dále o dva roky později, v roce 2023, se přidá dalších 13 oborů. Proti tomu, aby matematika byla povinná, jsou zejména studenti oborů, kde se matematika vyučuje jen v menším měřítku, jako je například střední zdravotnická škola, odborné učiliště či školy umělecké.
Ty jsou tak ve velké nevýhodě oproti školám, kde je matematika hlavním vyučovaným předmětem nebo je vyučováno alespoň větší množství hodin, jako jsou například střední obchodní školy, střední průmyslové školy či gymnázia. Poté co byla zavedena školní maturita, zájem o matematiku, jako maturitní předmět stále klesá. V loňském roce maturovalo jen necelých 17 tisíc maturantů.
Naopak si většina studentů vybírá anglický jazyk, v loňském roce maturovalo z angličtiny až o 24 tisíc více studentů. Nízká účast v matematice je dána zejména nízkou úspěšností, u maturity neuspěje ani polovina maturujících. Proti zavedení povinné maturity z matematiky jsou také učitelé, a to až 67% z nich.
Problémem je zejména nákladnost této změny. Řada učitelů by musela projít školením, aby byla studenty schopna na maturitu pořádně připravit, dále by také na některých školách muselo dojít ke změně osnov a zařazení více hodin matematiky. Nabízí se tak možnost, že by maturita z matematika byla povinná jen pro odborné školy, které jsou na tuto problematiku zaměřeny.
Zařazení více matematiky do školních osnov, má ale i pozitivní důsledky. Studenti budou více matematicky gramotní, to není důležité jen pro složení maturitní zkoušky a následné studium na vysoké škole, ale také v běžném životě. Logické uvažování je potřebné v každodenních situacích a počítání jednoduchých operací, jako například procenta, se také hodí téměř každý den. Zlepšila by se tak také pochopitelně i úspěšnost studentů u maturitních zkoušek.