Inflace můžeme zjednodušeně definovat jako znehodnocování peněz, jenže co si pod tímto výrazem představit. Jedná se o snížení kupní síly peněz. Ekonomové ji definují jako nárůst všeobecné cenové hladiny zboží a služeb. Pokud dojde k inflaci v zemi, obyvatelé to rozhodně pocítí, a to nárůstem cen.

·         Dezinflace: je opakem inflace, jedná se o pokles inflace.
·         Deflace: dlouhodobý pokles většiny cen v ekonomice.
·         Míra inflace: udává změnu cenové hladiny v určitém období.

Příčiny inflace

K inflaci dochází z několika důvodů. Příčiny můžeme najít, jak na straně poptávky, tak na straně nabídky.
1.    Příčiny na straně poptávky
Na straně poptávky dochází k inflaci v případě růstu množství peněz. Velikost trhu se však nemění a roste pouze množství financí. Nebo naopak roste trh, ale množství peněz se nemění. Vliv na množství peněz mají centrální banky, které také mají hlídat cenové hladiny. Příčinou však může být i psychologické očekávání spotřebitelů, kdy je očekáváno zlepšení situace, a tudíž dochází k zvýšení poptávky.

2.    Příčiny na straně nabídky
Do příčin na straně nabídky řadíme zdražování zdrojů. Tato příčina se však často hodnotí jako zanedbatelná. Významný je zde populační vliv – často dochází k výrazným změnám v rozdílech mezi produktivními a neproduktivním členy společnosti. Vzroste-li například počet dětí a seniorů, tedy neproduktivní složky, která nepracuje, dochází k poklesu nabídky ve vztahu k poptávce.

Jaký má inflace dopad na nás?

Logicky pokud klesne hodnota peněz, dojde ke zdražení produktů a služeb, což má většinou negativní dopad na členy společnosti. Rozložení je však nerovnoměrné, proto někdo na inflaci ztratí a jiný získává. Pro ekonomiku je škodlivá zejména vysoká nebo nepředvídatelná inflace. Nicméně inflace má i své pozitivní dopady, například dochází k větší pružnosti trhu práce. Dle některých teorií při nízké inflaci dochází k lepšímu vytvoření rovnováhy na trhu práce.