Kdo chce mít třešně a višně bez červů, musí je chránit před vrtulí! Jinak sklizeň těchto lahodných rudých plodů nebude pro stolní účely přijatelná. A o tom, jakou budete mít letos úrodu, rozhodujete nejen vy, ale především vrtule, která plody napadá a způsobuje tak jejich červivost.
Vrtule vylétá v květnu, kdy ji ze zimního spánku probudí slunce a teplo.
A hned se pustí do své jediné práce – začne pod slupku nedozrálých plodů klást svá vajíčka. Tato drobná, pestrobarevná muška, je velká sotva 5 milimetrů. Černé tělíčko se žlutým štítkem na hrudi, s červenožlutými tykadly, žlutohnědou hlavou, zelenýma očima, které jsou navíc žlutě obroubené, a s dobře viditelnou kresbou na průhledných křídlech, vypadá vcelku nevinně. Na zadečku má však vysunuté kladélko, které mušce umožňuje prorazit tvrdou slupku nezralých plodů a naklást vajíčko do dužiny.
Když je krásné počasí, je snadné vidět dospělé samice tohoto nevítaného hmyzu, jak se páří nebo kladou vajíčka přímo na plodech. Pokud je však teplota nižší než 20°C, tak vajíčka nikdy nekladou, protože jim je zima. Do každého plodu, ať už červenajícího, nebo stále ještě zeleného, nakladou vždy jen jedno vajíčko.
Za sezonu stihne jedna vrtule naklást až 100 vajíček, čímž červivostí znehodnotí skoro celou úrodu. Larvy se pak líhnou do 14 dnů od nakladení. Jsou bílé, lesklé a dorůstají délky 6 milimetrů. Larva v plodu žije tři týdny, kdy si po celou dobu pochutnává na dužině sladkého plodu. Dužina plodu jejich působením postupně hnědne, měkne a zahnívá. Plody pak často ze stromu opadávají. Poté se červi přesunou do půdy, kde se začnou kuklit a následně přezimovat.
Napadené plody poznáte velmi snadno, mají totiž malou hnědou prohlubinku a změklou skvrnu, nejčastěji v blízkosti stopky, kudy bylo do plodu vloženo vajíčko. Napadené bývají nejčastěji pozdně zrající plody. Vrtule navíc preferují sladší odrůdy třešní a višní.
Pokud chcete mít úrodu třešní zdravou, tedy bez napadení larvami vrtule třešňové, je potřeba je správně před škůdci ochránit.